Formule-část 2.
"Co se to...?Eh... kde to sem?! Ai!!Aiii!Aiiiiiii?!"
"NEJEČ! Řveš tu jak na lesy!"
"A TY SE DIVÍŠ NEJDŘÍV MI PROBODNEŠ SRDCE A PAK SE OBĚVIM NĚKDE NEVIM KDE!" Mimochodem jakto, že nejsem mrtvá nebo tak něco?!"
"To bude tim , že jsem tě neprobodla víš! Jen jsem ti musela magickým nábojem aktivovat znaménko. Timhle jsem si taky prošla neboj."
"Aha, znamínko jaký znamínko, kde?" a začala jsem se horlivě prohlížet
"Máš ho tady" a ukázala prstem nad srdce
"Vážně? Já ho nevidim!"
"Spoj ruce a přilož je tam kam jsem ti ukázala"
Udělala jsem jak mi Ai řekla a najednou jsem v hlavě slyšela :Sankon... Nemohla jsem tomu uvěřit, ale pořád jsem to slyšela Sankon... Sankon...
"Tak co si slyšela? No povídej! Chci to vědět!!"
"S..Sankon..."vykoktla jsem ze sebe udiveně
"Ach jo... máš lepší než já!"
"Jaký máš?"
"Midory..."
"Ale to je hezký mě se to líbí! Proč to znamínko pořad nevidim?"
"Zase spoj ruce a dej je tam kam minule a řekni řekni tvojí formuly"
Hned jak jsem to udělala začala jsem rudě rudě zářit a zase jsem byla v tom úboru jako posledně když mi Ai zjišťovala podstatu.
"Aha tak tohle se stane, když to udělám!" řekla jsem tak trochu znuděně
Znovu jsem se prohlídla a už jsem na to znamínko narazila bylo těsně nad srdcem. Ale nešlo mi na mozek jakto, že je vidět jen při proměně, ale na to sem rychle zapoměla a byla sem zvědavá jaké má znamínko Ai!
"Ještě něco bych ti měla říct!" vzpoměla si Ai
"A co?"
"Jestli potkáš někoho z našeho klanu je lepší vědět jakou má živelnou postatu!"
"Ale jak já to mám poznat?"
"K tomu ti taky pomůže to znamínko! Jsou čtyři různé podstaty: voda, oheň, země a vzduch. Vodní odstatu poznáš tak, že bude mit znamínko v proměněný formě v oblasti krku a obličeje a trochu i zad, Oheň má znamínko u nohou, Země zase na rukou a nakonec vzduch je na hrudniku a brichu a někdy na zádech. Kapiš?"
"Jo ňák sem to pobrala, ale jak poznám vodu od vzduchu, když budou na zadech?"
" Voda, když už má znaménko na zadech je v horní části a vzduch zase v dolní! Vše jasné?ů
"Jo už... co to je?!" úcitila jsem zase ten tlak
"Co máš na mysli?"
" Ty to necítíš je to čim dál sinější!!!"
" Já nic necí... sakra rychle to je démon! Jakto že jsem ho už předtim necítila? Rychle jdeme!"
Ai vyskočila z okna na strom a pospíchala za ním. Bezmyšlenkovitě sem za Ai vyskočila taky, ale až mi došlo že jsem ve druhém patře a ten strom je asi 7 m od okna sem tak trochu zpanikařila a zbuchla na zem jak pytel brambor. Překvapilo mě, že jsem dopadla těsně u stromu jak sem dokázala doskočit tak daleko? Zkusila jsem vyskočit na strom a ejhle byla sem na korumě stromu jak nic! Když sem si uvědomila , že mi Ai utekla rychle sem přes stromy utíkala za ní, když sem jí ale doběhla čekalo na mě nemylé překvapení a obrovský šok!...
Spřátelení
(Dáda, 26. 11. 2008 17:24)